Vepř domácí
Vepř domácí stojí v prvé řadě zvířat hospodářských; rychlý jeho vývoj, snadná výživa různými odpadky domácími i průmyslovými, vydatná výroba chutného a ke konservování zvláště způsobilého masa i tuku získaly mu od věků v malém i ve velikém hospodářství ochotných a horlivých chovatelů. Chráněn silnou koží, vrstvou tuku podloženou a hustými štětinami pokrytou, vepř není choulostivý k nepřízni povětrnostní. Novorozené sele váží 0,6 – 2 kg, ve čtvrtém roce dosahuje podle rázu, chovu i výživy 100 – 400 kg i více. Boukání či chrutí (pud pohlavní) sviní trvá 1 – 3 dni a opakuje se, nebyly – li oplozeny, po 9 – 14 dnech. Po oprasení nechrují se svině, pokud kojí selata. Svině, chovaná v hospodářství oprasí se i dvakráte za rok, počet selat jednoho vrhu je 4, 8, 12 až 20 i více. Nejrozšířenějším krmivem žírným jsou vařené zemáky míšené s tlučí ječnou, kukuřičnou neb luštinovou, s odpadky mlékařskými, pokrutinami, mlátem a výpalky. Nezralé ovoce, padanky, žaludy a bukvice podporují trávení.
(Zdroj: Ottův slovník naučný)
